Q05+07
Přínos k dlouhodobé strategii

Popište, jakou kulturní strategii má vaše kandidátské město v době podání přihlášky a jaké má plány na zachování kulturních činností i po roce, pro který se titul udílí. Jak je do této strategie zapojen projekt Evropské hlavní město kultury?

BYLO NEBYLO V BRNĚ
Rádi bychom napsali, že se u nás začaly tvořit kulturní strategie ještě dřív, než to bylo cool, ale není tomu tak. První výkop začal v roce 2014, na české prostředí velký pokrok, za Evropou trochu pokulhávání. Proto se do strategií pustilo Brno s o to větší vervou. Tvorbou Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna zahájilo město nový proces tvorby dvou hlavních brněnských strategií: Brno 2050 a Strategie kultury a kreativních odvětví, a to participativně se zapojením širokého spektra kulturních a kreativních aktérů ve městě. Zdá se to jako samozřejmé, ale tehdy šlo o opravdu velkou věc.

Po více než dva roky se kulturní veřejnost setkávala na zasedáních a workshopech a vytvářela společnou vizi pro brněnskou kulturu. Pravidelných otevřených fór nazvaných „Brněnský kulturní parlament“ (dnes Brněnské kulturní fórum) se pravidelně účastnilo více než 300 lidí, realizovaly se advokační skupiny k jednotlivým tématům a proběhly desítky konzultací, které nakonec vyústily ve schválení dokumentu Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna v květnu roku 2018. Jednalo se po delší době o společné hledání sdílené vize, která se tvořila v dialogu mezi zástupci města a nezřizované scény napříč obory. 

Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna neboli Velký plán je platný na roky 2018–2050, je dělený na akční plány, které pokrývají krátkodobý a střednědobý horizont. Jádrem strategie je vize a 5 dlouhodobých cílů do roku 2050, pro střednědobý horizont bylo stanoveno 17 priorit a 50 opatření do roku 2025.

PLÁNY JAKO BRNO
V českém jazyce existuje přirovnání, že je „něco jako Brno“. Používá se to ve smyslu zveličení, důrazu na velké následky nebo důležitost situace. Např. To jsou plány jako Brno (velké a dalekosáhlé). Toto sousloví je sice často používáno s negativní konotací, ale my jsme se ho rozhodli vzít za ten pozitivní konec. Představujeme vám tedy Plány jako Brno, které sahají až do roku 2050. 

Naše vize kulturního a kreativního Brna v roce 2050 je tato: Brno je v roce 2050 mezinárodně uznávanou kulturní metropolí. Špičková kulturní a kreativní scéna stojí na setkávání tradic a inovací, je otevřena experimentům a alternativám a spoluvytváří nejnovější světové trendy. Kultura je základním kamenem identity Brna a jedním ze strategických pilířů jeho rozvoje. Aktivně proniká do veřejného prostoru i každodenního života svých obyvatel. Pro svou nezaměnitelnou tvůrčí atmosféru je město vyhledávané tvůrci i návštěvníky umění z celého světa.

Projekt EHMK 2028 je explicitně zmíněn ve Strategii Brno 2050, Strategii kulturních a kreativních odvětví i aktuálním akčním plánu na roky 2021–2022. Kandidatura Brna je nedílnou součástí procesu úspěšného naplňovaní Strategie 2050 a považujeme ji za katalyzátor aktivit a procesů definovaných Strategií kulturních a kreativních odvětví města Brna. Jak uvádíme v otázce Q8, chceme, aby Brno bylo „meteoritem“ změny, který dá naší kultuře tolik potřebný impuls k uvědomění si skutečného potenciálu města. Nicméně Brno chce a bude realizovat svoji Strategii kulturních a kreativních odvětví města Brna bez ohledu na výsledek soutěže EHMK.

Základní hodnoty Strategie kulturních a kreativních odvětví města Brna a kandidatury EHMK jsou:

• Rozmanitost – různorodost přístupů, žánrů a témat 

• Excelence – rozvoj progresivních a excelentních uměleckých počinů a tvůrců 

• Rozvoj – kultura jako základní pilíř udržitelného rozvoje města 

• Dostupnost – bezbariérová kultura pro každého 

• Transparentnost – zveřejněné procesy a otevřená data 

• Participace – zapojení co nejširšího spektra aktérů kulturních a kreativních odvětví a obyvatel Brna

JE A NENÍ V BRNĚ
Asi zde nemusíme popisovat, jak hodně jiné byly poslední dva roky. Pandemie covid-19 enormně poznamenala kulturní odvětví a my stále sledujeme její následky. Snažíme se je v reálném čase vyhodnocovat a na vše pružně reagovat. I to je úloha kultury. 

Aktuální akční plán Strategie kulturních a kreativních odvětví města Brna pro roky 2021–2022 reaguje napříč všemi aktivitami na krizovou situaci způsobenou pandemií covid-19, zohledňuje neustálou potřebu kulturní advokacie, zahrnuje plán na mapování a sběr dat a konkrétní nástroje pro podporu kulturních a tvůrčích odvětví. 

Mezi aktivitami plánu je také projekt Brno 2028. Akční plán na roky 2023–2025 plánujeme předložit ke schválení Zastupitelstvu města Brna ještě letos. Současně s tvorbou druhého akčního plánu město otevře proces aktualizace Strategie kulturních a kreativních odvětví města Brna a přeformulování cílů do roku 2035 vzhledem k nepředvídaným událostem, kterým nyní svět čelí, ale také zohlední proces a výsledky kandidatury. Revize strategie bude opět vypracována s využitím participativního přístupu.

Světové události mohou nabrat jakýkoliv směr a my chceme silně hájit důležitou roli kultury v těchto situacích. Ať už se jedná o neznámou pandemii, válku či klimatické změny. Kultura je hodnota, která musí přetrvat a, ať je doba jakákoli, obohacovat lidského ducha. I za tím stojí vize sdíleného města.

Q06

Popište, jak chce město posilovat kapacitu svého kulturního a tvůrčího sektoru, a to i co se týče rozvíjení dlouhodobých vazeb mezi těmito sektory a sektorem hospodářským a sociálním.

ZÁKLADNÍ KAMENY
V astrologii patří vždy k určitému znamení minerály. Jedná se o kameny, které by nás osobně měly posilovat, pomáhat nám v našem rozvoji i rozhodování. Protože chápeme Brno jako samostatné znamení zvěrokruhu, i k němu patří jeho vlastní nerosty. Jedním z nejdražších a nejdůležitějších jsou kulturní a kreativní odvětví.

Pro identitu města Brna již v minulosti mohly být kulturní a kreativní odvětví základními kameny jeho rozvoje, ale dosud se spíše inspirovalo a sbíralo odvahu k tomu, aby bylo v této v oblasti leaderem. Rozvoj kulturních a kreativních odvětví je nedílnou součástí Strategie kulturních a kreativních odvětví města Brna, a to jak v analytické, tak programové části. Akční plán 2021–2022, který navazuje na Strategii kulturních a kreativních odvětví města Brna, obsahuje několik aktivit, které se přímo zaměřují na kreativní odvětví a jejich rozvoj – např. aktivitu č. 8 „Podpora podnikání v kultuře a kreativních odvětvích“ nebo aktivitu č. 12 „Jihomoravský filmový nadační fond“. 

Pro přímou komunikaci politické reprezentace města, Magistrátu města Brna, respektive Odboru kultury a kulturní scény, a současně jako platforma pro dialog a pro prezentaci a diskusi nad směřováním a naplňováním kulturní strategie slouží Brněnské kulturní fórum. 

V roce 2020 byl založen KUMST, kreativní hub podpory kulturních a kreativních odvětví, jehož aktivity se postupně rozrůstají a rezonují. V Brně dále vznikl v posledních letech herní klastr a na herní průmysl je prostřednictvím koncertů hudby z her Mafia & Mafia II aktivně napojena např. Filharmonie Brno, příspěvková organizace, kterou lze spolu s Národním divadlem Brno označit za nejdůležitějšího exportéra brněnské kultury do zahraničí. K atrakci filmových štábů z celé Evropy byla založena Brněnská filmová kancelář a Jihomoravský filmový nadační fond, obě instituce úzce spolupracují s Ústavem filmu a audiovizuální kultury na Masarykově univerzitě v Brně i směrem do zahraničí. Zásadní aktivity na poli audiovize rozšiřuje na festival Serial Killer navazující mezinárodní vzdělávací platforma Televizní institut s odbornou radou složenou z evropských odborníků.

Inovace kandidatury spočívá v propojování oborů a odvětví – tzv. interdisciplinaritě, a zejména v experimentálních přístupech. Projekty pod hlavičkou Brno 2028 poskytnou zcela inovativní rámec a město se změní na laboratoře pro testování nových přístupů napříč všemi kulturně-kreativními obory. Brno kandidaturou deklaruje, že již nyní chápe kulturu jako nástroj komunikace a je připravené rozkrýt nevyužitý komunikační, a tedy i rozvojový potenciál prostřednictvím kultury.

Pro další strategický je rozvoj je zásadním nástrojem na úrovni kraje mapování kulturních a kreativních odvětví, které dosud neproběhlo a je klíčové ho zrealizovat ve spolupráci s dotčenými aktéry. Na mapování se chceme společně s krajem podílet i v případě neudělení titulu Evropské hlavní město kultury. Podstatné však je, že kultura a kreativita se postupně začínají prosazovat jako základní kameny města.

POJĎME SE BAVIT V ČÍSLECH

V posledních letech město Brno vynakládá na kulturu přibližně 9 % svého celkového rozpočtu (kapitálové a běžné výdaje), udržuje si tak prvenství mezi českými městy (Ostrava: 7 %, Praha: 3 %). Takto vysoký poměr je však dán tím, že město financuje samo robustní síť příspěvkových organizací regionálního, celostátního i mezinárodního významu (a rozměru), a zajišťuje tak dostupnost kultury nejen pro brněnské publikum, ale i pro diváky z Jihomoravského kraje, celé ČR i ze zahraničí. 

Zároveň se jako jeden ze zásadních problémů brněnské kultury ukazuje nedostatek finančních prostředků pro nezávislou scénu, kdy do nezávislých subjektů plyne pouze cca 6 % z běžných výdajů na kulturu. Do zřizované scény se vynakládá cca 85 % z běžných výdajů na kulturu. Tento fakt vnímá kulturní veřejnost jako nerovnoměrnost a zatím je velký problém jej vyřešit. 

Nicméně je třeba dodat, že se s takovým nepoměrem mezi oficiální a nezávislou scénou potýkají všechna větší města v České republice. Vzhledem k tomu, že brněnská kultura je financovaná převážně z veřejných zdrojů a chybí v ní mecenáši, nezřizovaná scéna tak jen stěží přežívá. Nízké mzdy neumožňují zaměstnat síly, které by systematicky pracovaly na rozvoji, networkingu, internacionalizaci a vícezdrojovém financování. Vyjma zřizované scény, nemají odvětví potřebnou podporu pro svůj rozvoj a generování špičkových aktivit, které by přitáhly pozornost zahraniční odborné veřejnosti a přispěly k posilování (zahraničního) renomé. Výdaje do nezávislé scény sice rostou, ale je potřeba se zamyslet nad celým systémem, což je mj. jeden z cílů Brno EHMK 2028.

V kultuře a kreativních odvětvích působí více než 11 tisíc ekonomicky aktivních subjektů a téměř 21 tisíc osob (=12 % celkové brněnské zaměstnanosti), odhadovaný minimální obrat celého odvětví přesahuje 24 miliard Kč. Brno podporuje nezávislou kulturní scénu v 9 oborových dotačních programech. Žádosti jsou zpravidla jednoleté a dvouleté, na projekt nebo celoroční činnost. Individuálně se poskytují finance i na víceleté období. Další programy jsou vyhlašovány v návaznosti na aktuální situaci a dostupné finanční zdroje (např. program na menší investice). Celkový rozpočet na dotace se každoročně pohybuje kolem 66 mil. Kč (2,6 mil. EUR). Odbor kultury komunikuje prostřednictvím webových stránek kultura.brno.cz a facebookové stránky Kultura Brno, v neposlední řadě vydává měsíční newsletter, aktivně komunikuje s kulturními aktéry také individuálně a 2 x ročně organizuje Brněnské kulturní fórum.

VKLAD A VÝKLAD KARET
V roce 2021 Brno otevřelo nový program na podporu kreativních a kulturních odvětví pro pořádání projektů pro veřejnost nebo pro prezentaci brněnských tvůrců v zahraničí. Od roku 2016 Brno financuje program Brněnské kreativní vouchery, který propojuje místní kreativce s malými a středními podniky. Pro firmy znamená grant zlepšení image na trhu, pro kreativce více práce a pro města, obce a regiony zase zvýšení konkurenceschopnosti. V současné situaci ovlivněné krizí spojenou s pandemií covid-19 se ukazuje, že by mohl firmám pomoci i při překonávání vzniklých ekonomických potíží. Brno bylo první v České republice, které program kreativních voucherů zavedlo. 

Začínající podnikatele chce Brno nadále podporovat zejména prostřednictvím Jihomoravského inovačního centra. Tento subjekt založily Jihomoravský kraj, město Brno, Masarykova univerzita, Vysoké učení technické v Brně, Mendelova univerzita v Brně a Veterinární univerzita v Brně. Programy jako „Prototypuj a ověřuj“ jsou určeny začínajícím podnikatelům a firmám k získání finanční podpory na rozjezd jejich podnikání. Lokální výrobci, umělci a řemeslníci využívají často akce MINT Market, na kterém Brno participuje. 

ZÁSAHY VYŠŠÍ MOCI
Město Brno reagovalo na potřeby kulturního a kreativního sektoru postiženého pandemií covid-19 a v letech 2020 i 2021 spustilo záchranné mechanismy financování a podpory kulturních subjektů, sběr dat a zvýšenou komunikaci napříč sektorem. Krize ukázala, že scéna se dokáže spojit a reagovat. Současná situace na Ukrajině ještě více akceleruje potřebu využít kulturu – integrovat cizince prostřednictvím kultury, využít synergie kulturního, sociálního, vzdělávacího a ekonomického sektoru. Kulturní a kreativní sektor je schopen tyto synergie využívat, koordinovat kulturní instituce, dobrovolníky a městské interkulturní pracovníky a pomáhat odbourávat bariéry tím, že bude poskytovat cílené nabídky a programy.

Pandemie covid-19 znovu ukázala, že sběr kulturních dat je nejen v Brně, ale v celé České republice nesystematický, fragmentovaný, nejednotný a v důsledku toho také opakovaný. Brno proto vyvíjí Centrální kulturní datový sklad (CKDS), přelomový inovativní projekt, který dopomůže efektivnímu proudění kulturních dat mezi brněnskou kulturní scénou a městem. Vizí je vznik online platformy vytvořené na míru kulturnímu prostředí. Tato platforma bude sloužit jak zapojeným kulturním institucím, tak i městu, a do budoucna také městským částem, a nakonec možná celému kulturnímu sektoru v ČR. Bude však také nesmírně užitečná i pro EHMK, zejména při vytváření základny pro monitorovací systém.