Q12
Jak Brno 2028 spojí místní kulturní dědictví a tradiční formy umění s novými, inovativními a experimentálními kulturními projevy?
Někdy stačí vyrazit na koupaliště, na které se nám nikdy nechtělo, nebo se s dát do řeči s cizincem ve frontě na kafe před brněnským nádražím. Právě tahle nejnepravděpodobnější setkání vytváří ojedinělé kombinace – bez vybočení ze zažité cesty by nevznikly. Je v tom jistá jiskřící magie, která nás baví a kterou chceme dál rozdmýchávat.
Brno se nebojí experimentovat a v rámci své infrastruktury a stávajících komunit se s koncepcí nerůstu vedle klasických formátů (koncert, výstava, divadelní představení, workshop, apod.), snaží přinést nové formáty a platformy. Tím je např. sociální experiment, který zahrnuje participativní přípravu i realizaci novodobého veletrhu Shromáždění (viz Q11), na jehož koncepci budou mít možnost se podílet všichni občané Brna minimálně v rámci výzkumu potřeb a oblastí zájmů, které budou nový formát provázet.
Zastřešujícím filozofií nerůstové koncepce Brno s Tebou je inkluzivní přístup a na něj navázaná otevřenost a dostupnost – třeba tím, že se mohou zapojit všichni bez ohledu na to, zda jsou on-line či off-line.
V projektech pracujeme s kulturním dědictvím především inovativně spojením stávajících paměťových stop a stezek do platformy Kontext (č. 6/Q11). Tato platforma se představí v digitální i analogové verzi a její analogová část bude obohacena o dočasnou architekturu v podobě míst pro setkávání v jednotlivých městských částech i o pevnou linku, na které budou k zastižení kontaktní pracovníci, kteří budou obsluhovat „kontextuální“ ústřednu. Tento retro prvek cílí na připomenutí již zapomenutého fenoménu pevné linky a ukáže možné propojení s prvkem umělé inteligence, která bude programovat kulturní nabídku na míru každému tak, aby se každý jednotlivec rozvíjel dle svých potřeb. Kontext se má stát hlavním prostředím (analogovým i virtuálním) pro kulturní nabídku i sebe-rozvoj titulního roku 2028. V této platformě se propojí všechny dosavadní kulturní programové nabídky a algoritmy postavené na základě sociologického průzkumu brněnské identity (28 typologií viz otázka Q34).
Využití nových médií a technologií je naopak zásadní v projektech R-e-kvalifikace v knihovnách (č. 29/Q11). Vesty – Nové technologie pro kulturní inkluzi (č. 31/Q11), v audio-vizuálním projektu ve veřejné dopravě akcentující klimatickou změnu Climate Stations (č. 18/Q11) nebo v nových formách prezentace dat u Datového randez-vouz (č. 27/Q11).
Tradiční formy osobního kontaktu vyhrávají v projektech zaměřených na multikulturní výměnu a sdílení Kořeny a koření (č. 16/Q11) a v projektech v terénu a kulisách městských částí Šamani & šamanky (č. 13/Q11), Osudová propojení (č. 23/Q11) nebo při přípravě metodiky a průzkumech potřeb těch nejslabších Vykročení vstříc (č. 32/Q11).
Klasické formáty koncertu či promítání přináší Koncerty NaPůl (č. 33/Q11) nebo Kino Espresso (č. 28/Q11).
Inovativní přístupy, které využívají nové technologie a které tak interpretují kulturní dědictví současným jazykem společnosti, budou využity, vedle již zmíněného projektu Kontext se technologický vývoj propíše např. do Climate stations (č. 16/Q11), který pracuje s fyzickým prostorem městské dopravy, geniem loci vybraných míst v Brně a jejich zprostředkováním pomocí rozšířené reality. Dále i do projektu Šít Brno / Textilní Brno (č. 25/Q11), který připomíná tradici textilního průmyslu , navazuje na ni a rozvíjí ji dál mimojiné prostřednictvím vývoje smart textiles. Propojenost Kontextu zasáhne např. projekt Vesty – Nové technologie pro inkluzi kulturou (č. 31/Q11) – tradiční formy umění zde budou zpřístupněny všem občanům, tedy i znevýhodněným skupinám.
V kulturní nabídce budou rovnocenné oba přístupy, virtuální i analogový a na jejich vyváženost budeme dbát u většiny formátů. Pokud osobně využijete služby Komnaty nejvyšší potřeby (č. 11/Q11), dozvíte se, jak do ní vstoupit i v rámci virtuální verze ad. Tam, kde budou projekty ryze virtuální jako protipól ke komunikaci osobní. V souladu s filozofií nerůstu se v rámci komunit budeme snažit prolomit bariéry a navázat tak vztahy především na osobní bázi a v terénu. Teprve potom bude následovat komunikace virtuální. Pro Brno je typické, že je (největší) vesnicí, kde se všichni znají, abychom toto vesnické nastavení udrželi, ponecháme a budeme podporovat analogové formy komunikace se zaměřením na storytelling.
Nedílnou součástí brněnské identity jsou právě výrazné avantgardní přístupy, kterými Brno opakovaně obohatilo svět, a ke kterým se nyní prostřednictvím EHMK hrdě vrací.
Q13
Jak jsme v rámci Brno 2028 zapojili a zapojíme místní umělce a kulturní organizace?
Středobodem našeho zájmu je člověk a jeho propojování a zapojování. Naším cílem je otevřená mysl a pronikavý dialog mezi sociálními skupinami, komunitami, kategoriemi věkovými i genderovými a také mezi umělci a kulturními aktéry z různých oborů a běžnými občany. Chceme vytvářet osudová propojení a spojení.
MAGICKÁ SPOJENÍ
První příležitostí pro zapojení brněnských kulturních aktérů byla výzva vypsaná v říjnu 2021 Odborem kultury k hledání tématu kandidatury. Do této výzvy se přihlásilo 14 projektů, které byly představeny na Brněnském kulturním parlamentu (dnes Brněnské kulturní fórum) dne 3. 11. 2021.
Příprava přihlášky vycházela a vychází z existujících strategií, ale probíhala i participativně, tzv. odspodu. Zapojeni do ní byli a jsou umělci a kulturní aktéři především z nezřizované scény, a to hlavně do dialogu o tom, jaké potřeby mají, kde sami vidí příležitost pro rozvoj v rámci kandidatury Brno 2028.
Jako platformy pro diskusi a přiblížení potenciálu kandidatury kulturním aktérům i samotným umělcům sloužily Pracovní skupiny, jejichž zástupci z řad brněnské scény se aktivně podílí na přípravě programu na bázi externí spolupráce. Umělci a kulturní aktéři byli zapojení do oborových setkávání (tzv. focus groups) a podíleli se na zpracovávání textových podkladů i na rešerších. Vytvořili jsme celkem 12 oborových pracovních skupin a 2 mezioborové skupiny, které se primárně zabývaly identitou dnešního Brna a definováním klíčových témat pro město.
Sdílené vize přihlášky jsme se zástupci brněnské scény připravovali společně a podněty všech pracovních skupin a výstupy z dialogů se v přihlášce propisují. Některé pracovní skupiny se scházejí i dál a díky přípravnému procesu kandidatury ocenili i samotní kulturní aktéři zájem města o jejich názor, snahu vést dialog a potřebu vhledu do současné situace. Ukázalo se, že síťování a propojování zafungovalo skvěle (až magicky) a s mnoha účastníky jsme se shodli na pokračování i v případě nezískání titulu.
Seznamy pracovních skupin jsou součástí přílohy v tiráži přihlášky.
Nad rámec práce ve skupinách probíhaly dialogy i s jednotlivci a tým Brno 2028 se aktivně zapojil také do několika pilotních projektů a akcí pro veřenost ve spolupráci s dalšími partnery: Den Evropy, Open Studios, Káznice Studios, Open House Brno, Brněnské kulturní fórum ad.). Současně ve spolupráci s partnery probíhala příprava infrastrukturních projektů např. projekt č. 10/Q11 Laboratoř Bílý dům nebo projekt transformace areálu brněnského výstaviště (č. 22/Q11). K řadě projektů se uskutečnilo několik setkání se zástupci městských i státních institucí a nezřizované scény, na kterých se projekty v Q11 diskutovaly. Pro některé projekty bylo potřeba ve spolupráci s kulturními aktéry provést výzkum či mapování např. pro projekt Šamani & Šamanky (č. 13/Q11). Speciální složení pak měla i skupina, která se věnovala příběhu Brna a přípravě povídky uvedené na předsádce této brožury.
Mimo již zmíněné platformy probíhá nad vizemi pro program či k uchopení jednotlivých fenoménů kontinuální diskuse mezi zástupci brněnské i širší kulturní scény s vedoucími členy oborových skupin, s řediteli a dramaturgy příspěvkových organizací – a jak je pro Brno typické – diskutuje se i na ulici cestou městem.
Konzultanti programu a projektů / zapojení zástupci scény nad rámec pracovních skupin: David Butula, David Dittrich, Michal Doležel, Roman Franc, Veronika Rút Fullerová, Florent Golfier, Petra Hlaváčková, Jiří Honzírek, Jana Horáková, Marie Hvozdecká, Veronika Jičínská, Rostislav Koryčánek, Olo Křížová, Světlana Kulíšková Ruggiero, Marika Kupková, Helena Lukášová, Alina Matějová, Michal Palaščák, Viktor Pantůček, Karin Písaříková, Martin Reiner, Jaromír Sedlák, David Severa, Marika Smreková, Hynek Skoták, Šárka Svobodová, Silvie Šeborová, Barbora Šedivá, Lenka Štěpánková, Eva Truncová, Yvette Vašourková, Eva Yildizová, Markéta Žáčková a mnozí další.
Ilustrace pro tento BidBook vytvořila Tereza Bierská - místní výtvarnice z Brna. Doprovodné jednostránkové plnoformátové fotografie pochází od brněnského fotografa Vladimíra Kivy Novotného (KIVA Photography). Grafická úprava a vizuální styl studia NEON je rovněž brněnského, ryze lokálního původu.
Konzultační programový tým složený ze zástupců místní scény od institucí po nezávislé iniciativy a jednotlivce od roku 2023 doplní Umělecká rada Brno 2028 složená ze zástupců programových ředitelů bývalých a budoucích EHMK a zahraničních kulturních organizací a platforem.
Brno je nyní připraveno na to, aby obohatilo a inspirovalo Evropu odvážným přístupem a přerámováním myšlení ve formě otevřeného horizontálního komunitně-uměleckého experimentu na více frontách. Předpokladem této koncepce, která vzniká „zespodu”, je, že dílčí, malé a drobné inovativní přístupy mohou zásadně změnit celé paradigma vnímání města. Brněnská scéna je silná, umí se o sebe postarat, experimenty vítá, ale současně potřebuje docenit a podpořit, mít hlas a spolehlivého partnera na úrovni města. Nové perspektivy a přístupy přinesou nová propojení – jejich cílem je horizontální rozložení kultury po celém městě, brněnské metropolitní oblasti i v rámci kraje a zapojení všech komunit v míře, která zrcadlí jejich potřeby.
