Pupek světa Brno je nejen druhým městem České republiky, ale také vstupní branou do Brněnské metropolitní oblasti a Jihomoravského kraje, a proto jsou celá oblast i celý kraj nedílnou součástí naší kandidatury. Brno 2028 může sehrát klíčovou roli při rozvoji celého Jihomoravského kraje prostřednictvím udržitelného cestovního ruchu, který je založený na propojení kultury, folkloru, gastronomie, historie, smart technologií, dobrovolnictví a přírody.
PRVOPOČÁTEK A VÝZVY BUDOUCNOSTI
Před více než 30.000 lety rozpoznali lidé sílu energie Jižní Moravy a bohatost její přírody a půdy. Byla zde nalezena nejstarší známá keramická soška na světě, korpulentní dáma, Věstonická venuše, která dokazuje, že příroda tu byla hojná a kulturní úroveň tehdejších lidí vysoká. Nejstarší mužská soška šamana na světě, mužský protějšek Venuše, byla nalezena v Brně.
Jihomoravský kraj se rozkládá v jihovýchodní části České republiky při hranicích s Rakouskem a Slovenskem. Jeho území o celkové rozloze 7 188 km² je tvořeno 7 okresy. Jeho významnými kulturními partnery jsou, mnohem více než Praha, Vídeň a Bratislava právě pro svou sousední regionální polohu. V Jihomoravském kraji žije 1 184 000 obyvatel (data z roku 2021), jde o třetí nejlidnatější kraj České republiky. Jihomoravský kraj spolu s univerzitami a městem Brno vytváří vhodné podmínky pro úzkou spolupráci mezi institucemi vědy a výzkumu a soukromým sektorem. Tu podporují například aktivity Jihomoravského inovačního centra, v prostorách jeho kreativního hubu KUMST sídlí mimo jiné i přípravný tým kandidatury Brno 2028. Založením KUMSTU v září 2020 vznikla pro Brno a Jihomoravský kraj dosud první platforma, na které dochází k propojování umění, řemesel, vzdělávání i podnikání v kreativních odvětvích.
BE MORE MORAVIAN!
Jižní Morava se může pyšnit bohatým kulturním dědictvím, a to hmotným i nehmotným. Folklor, kroje, hody, dechové a cimbálové muziky, vinařské zvyky, řemeslné výrobky, tradice předávané napříč generacemi jsou nejenom součástí života místních obyvatel, ale i potenciálem pro další rozvoj. Lidový tanec verbuňk, modrotisk a jízda králů jsou už teď na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, turisty masivně navštěvovaný Lednicko-valtický areál a vila Tugendhat v Brně reprezentují kulturní dědictví hmotné.
V rámci kandidatury vznikne síť regionálních kulturních aktérů z měst, kde jsou již nyní aktivní kreativní kolektivy (Mikulov, Znojmo, Blansko, Boskovice, Tišnov, Ivančice, Hodonín, Kyjov a Vyškov). Konceptem krajské sítě Epicentra děje (č. 9/Q11) je jednak rozvoj a posílení stávajících akcí, vzájemné učení se a pozdvihnutí méně známých míst, která skrývají, dosud nevyužitý potenciál. Osobnosti kraje, rodáky známé i neznámé začleníme do paměťových stezek v rámci platformy Kontext (č. 6/Q11). Osobnosti malíře, grafika a designéra Alfonse Muchu, jehož tvorba je neoddělitelně spjata s Francií, druhou kandidátskou zemí na titul EHMK pro rok 2028, začleníme do česko-francouzských projektů uvedených v Q16.
LOKÁLNÍ EPICENTRA
Zapojení regionálních institucí a místních aktérů prostřednictvím projektu Epicentra děje (č. 9/Q11) proběhne na základě sdílené výzvy vyhlášené krajem. Kraj v rámci aktualizace Koncepce rozvoje kulturních institucí zřizovaných Jihomoravským krajem pro léta 2020–2025 plánuje zahrnout také projekty Brno 2028 s cílem posílení rozvoje udržitelného kulturního cestovního ruchu v Jihomoravském kraji. K tomu může zásadně přispět mapování kulturních a kreativních odvětví na území celého Jihomoravského kraje, které se dosud nikdy neuskutečnilo a je také součástí společných plánů.
MORAVSKÝ CHRÁM
Pavilon Morava je klíčovým pilotním projektem Brno 2028 v rozvoji vztahů mezi městem a krajem. Jeho budoucí využití je nyní předmětem jednání s vedením areálu brněnského výstaviště (Brněnské veletrhy, a.s.). Vize pro rok 2028 a dále počítají s koncepční přeměnou Pavilonu Morava na místo, kde se setkávají umění a řemesla, folklor, inovace, regionální zastoupení pro malé a drobné podnikatele s potenciálem oslovit a přivést do Brna mezinárodní publikum. Moravské kořeny a moravská identita je pro Brno jednou ze silných charakteristik a Pavilon Morava se nabízí jako ideální místo nejen pro působení folklorních spolků a sdružení v podobě Komunitního folklorního centra (KFC), které Brno postrádá. Centrum by poskytovalo prostor pro folklorní sdružení s působností v Brně na bázi celoročního kulturního a vzdělávacího programu. Pavilon Morava se tak stává zásadním rozcestníkem do kraje, vede k památkám UNESCO, do regionálních muzeí nebo na festivaly pořádané v regionu. Projekt Pavilonu Morava je součástí širší proměny historické funkcionalistické části dalších budov a veřejných prostranství tohoto areálu viz Q37 a projekty č. 22d + č. 33/Q11.
