Co znamená neděle pro vás? V naší kultuře je to den, kdy se nic nemusí a kdy se setkáváme. S rodinou, přáteli nebo třeba s partou lidí, se kterými venčíme psy. Je to přesně takový ten líný den, kdy se zapomíná na starosti nebo názorovou odlišnost a jenom se dlouze vypráví, vyměňují se recepty a prostě se spolu dlouze je. 

Chceme k tomuhle dlouhému společnému stolu pozvat co nejvíce Brňáků, vyměňovat si zkušenosti, naslouchat si a vychutnávat si společné chvíle bez ohledu na to, kdo odkud přicházíme nebo jací jsme. Ostatně jako v rodině. A to je výzva.

Q17+Q18

Jak byli do příprav přihlášky zapojení místní obyvatelé a občanská společnost? Jak se mohou občané zapojit a podílet se na realizaci Brno EHMK 2028? Jaké příležitosti kandidatura nabídne pro zapojení marginalizovaných a znevýhodněných skupin?

Přípravné aktivity vedoucí ke kandidatuře města Brna na titul EHMK probíhají od roku 2019, ve větší intenzitě pak od listopadu 2021. Zásadní součástí celého procesu je i dialog s veřejností, participativní formy a formáty a přístup odspodu tzv. bottom-up. 

DIALOG A ZAPOJENÍ

Považovali jsme za důležité zapojit do hledání témat jak širokou veřejnost, tak i zástupce marginalizovaných skupin. Město se ve spolupráci s dalšími partnery v letech 2019–2021 podílelo na pořádání literárně-audiovizuální soutěže BrnoBudoucnosti.cz pro mládež 15–20 let (Jak si představuješ Brno budoucnosti v roce 2028?) a na sérii prezentací o přípravě kandidatury pro studenty VŠ. 

POZORNÉ POZOROVÁNÍ POCITŮ 

Zapojení široké veřejnosti proběhlo ve formě průzkumu veřejného mínění formou kulturní pocitové mapy, který probíhal on-line i fyzicky v jednotlivých městských částech od listopadu 2021 do konce ledna 2022. Celkem se do výzkumu zapojilo 1 095 dotazovaných, kteří do mapy označili celkem 23 288 bodů. Celkové výsledky je možné si projít na speciálně vytvořeném webu brno.cz/kulturni-pocitova-mapa. Díky způsobu sběru dat, kdy měli možnost se zapojit i obyvatelé periferních částí Brna, se podařilo zmapovat prakticky celé území města, a nejen jeho centrum, byť to se v odpovědích samozřejmě objevovalo nejčastěji. 

Co zásadního přinesla akce pro naši kandidaturu? Třeba zjištění, jak důležitý je pro občany města veřejný prostor a jeho užívání. Proto se mu věnujeme v pilotním projektu Komu patři město (č. 35/Q11). Výzvou, kterou přijímáme je vybalancování či zásadní posun kulturní infrastruktury, a to především v městských částech mimo centrum. 

OBČANSKÁ SPOLEČNOST

Pro zapojení široké veřejnosti do aktivit EHMK jsme zvolili osobní přístup, kdy budeme občany oslovovat prostřednictvím neziskových organizací (v Brně jich je 6 000), zájmových sdružení a spolků, např. Skaut či Sokol. Výzva k zapojení do projektu Brno 2028 bude navíc šířena osobně do každé poštovní schránky i v terénu prostřednictvím Šamanů & šamanek (č. 13/Q11), kteří budou v přípravném období hlavními kontaktními osobami pro městské části. 

Pro aktivní zapojení všech obyvatel Brna bude sloužit platforma Kontext (č. 6/Q11), která bude plná funkci informativní, mediální i jako sociální síť a komunitní seznamka. Tato platforma bude mít verzi on-linovou i analogovou v podobě dočasné architektury v každé městské části, která vznikne ve spolupráci s Bienále demokratické architektury (č. 22a/Q11). 

Příležitostí pro aktivní zapojení se do příprav a realizace kandidatury budou mít občané jako dobrovolníci, kteří se budou moci přihlásit do vybraných projektů jako komunikátoři a místní průvodci, např. projekt Nemísta (č. 3/Q11) nebo Pěší figury (č. 8/Q11) či se zapojit do výzkumů, které budou probíhat v rámci příprav za účelem správného nastavení potřeb obyvatel města a jejich promítnutí do programu. 

Hlavní hromadnou participativní příležitostí pro místní obyvatele v roli spolutvůrců programu bude víceletá příprava hlavní zahajovací akce SHROMÁŽDĚNÍ. Příprava tohoto formátu bude probíhat v letech 2025–2027 a cílem je zapojit do této akce všechny obyvatele města, tedy pro každého najít potřebu, kterou mu účast na veletrhu naplní.

Obyvatelé Brna napříč sociálním spektrem budou mít příležitost se aktivně zapojit do nové programové linie v rámci oslav Dne Brna do Dne štatlování, který proběhne v létě 2028. Podzimní participativní akcí bude ROZPTÝLENÍ – závěrečné akce pořádané v městských částech ve formě celoměstského festivalu – komunitní hostiny. 

Storytelling jako nástroj posilování identity rozvíjíme v projektu Pel mel: Brněnské mýty a pověsti (projekt č. 36/Q11), kdy v rámci otevřené výzvy pro zájemce z řad občanů i institucí bude možné se zapojit do zpracování inscenovaných živých obrazů inspirovaných brněnskými legendami i skutečnými příběhy.

Aktivní linkou zapojení každého bude participativní rádio, které bude (nejen) obyvatelům Brna tím nejlepším průvodcem po celý rok 2028 a v jeho redakci budou zástupci všech komunit i marginalizovaných skupin viz Q34.

V programové linii Brno se mnou představujeme projekty, které se zaměřují na péči, wellbeing a seberozvoj a součástí komunikační kampaně budou kreativní úkoly směřované k osobnostnímu rozvoji i k odpočinku a zastavení se. Hlavními pečujícími projekty otevřené všem jsou Laboratoř Bílý dům (č. 10/Q11) a místo pro odpočinek a naslouchání Komnata nejvyšší potřeby (č. 11/Q11). Pro ty, jejichž pracovní doba přesahuje do večerních hodin nabídne jednou měsíčně projekt Noční ptáci (č. 30/Q11) kulturní nabídku i po běžné zavírací době kulturních institucí. 

VŠICHNI JSME BRŇANÉ

Velmi silné vzedmutí sil občanské společnosti zažilo Brno na jaře 2022 během uprchlické krize vyvolané válkou na Ukrajině. Brno se stalo jedním z cílových míst uprchlíků. Vedle už etablovaných organizací se zapojila řada dalších organizací včetně těch z oblasti kultury. Ukazuje se tímto velmi silná role kulturních institucí, i neziskových organizací, které dovedou v podobných případech nabídnout prostor či techniku a mají kolem sebe vytvořený okruh podporovatelů a vybudované funkční informační kanály. 

Významnou roli v integraci Ukrajinců sehrává znovuobnovený ženský vzdělávací spolek Vesna, jehož aktivity chceme pod hlavičkou Brno 2028 dále rozvíjet. S cílem rozvíjet témata multikulturního Brna jsme ve spolupráci s TIC Brno iniciovali novou cizojazyčnou edici brněnského časopisu KAM v Brně, který bude fungovat jako informační rozcestník pro brněnské obyvatele zahraničního původu. První číslo (červenec 2022) je věnováno právě ukrajinské komunitě.

NEUHÝBÁME POHLEDEM

Sociální vyloučení se týká vnímaných, kombinovaných nerovností v příjmech, pracovních příležitostech, vzdělání a bydlení. V Evropě je v posledních letech vztah mezi kulturou a sociálním vyloučením podporován ve víře, že kulturní participace je prostředkem boje proti sociálnímu vyloučení. Sociální inkluze v umění tedy znamená usilovat o zahrnutí těch, kteří vypadli ze společnosti, nebo jim hrozí, že vypadnou.

Zásadním projektem pro zapojování marginalizovaných skupiny je projekt Vykročení vstříc (č. 32/Q11), do kterého budou napříč městem zapojeni (1) senioři, děti, mládež a rodiny, (2) osoby s duševním onemocněním, (3) osoby s mentálním postižením a autismem, (4) osoby se zdravotním postižením, (5) osoby se smyslovým postižením, (6) osoby ohrožené sociálním vyloučením (osoby bez domova, osoby závislé na návykových látkách), (7) Romové a cizinci ohrožení sociálním vyloučením. Na zdravotně a sociálně znevýhodněné cílí také projekt Vesty – Nové technologie pro inkluzi kulturou (č. 31/Q11) a R-e-kvalifikace digitální kulturou v knihovnách (č. 29/Q11). 

V Brně žijí Romové, Ukrajinci, Italové, Řekové, Turci, Vietnamci a další národnosti. Zde se nabízí velký prostor pro začleňování formou participativní kolektivní umělecké praxe. Některé komunity v Brně jsou více emancipované a mají dokonce vlastní komunikační kanály jako například romská TUKE.TV, se kterou při vývoji projektů Brno 2028 spolupracujeme. V Brně sídlí Brno Expat Centre, které pomáhá příchozím vysoce vzdělaným cizincům se integrovat do života Brna. S rostoucím věhlasem dobré image města je takových cizinců čím dál více. Brněnské národnostní komunity toho o sobě příliš nevědí a jsou do velké míry izolované. Existuje řada snah posilovat kulturní diverzitu a prostřednictvím různých platforem komunity otevírat a takovým projektem bude společné vaření v rámci projektu Kořeny a koření (č. 16/Q11), jehož výstupy budou zahrnuty do kuchařky Brno žerem.

Q19

Strategie pro rozvoj publika, propojení vzdělávání a zapojení škol

PROLOMIT BARIÉRY
Rozvoj publika je proces zahrnující mnoho aspektů umělecké tvorby a managementu s cílem prolomit bariéry, které lidem brání zapojit se do umění a vytvořit si k němu vazbu. Je to strategický proces, který může rozšířit rozmanitost publika, zvýšit jejich počet nebo zlepšit povahu zážitku, vytvořit zkušenost. Efektivní rozvoj publika v sobě spojuje práci kulturních marketérů, lektorů a pedagogů, facilitátorů, manažerů, plánovačů, programátorů a samotných umělců – společně pracují na plnění a vyvážení uměleckých, sociálních a finančních cílů. Ve zkratce zahrnuje náš přístup k rozvoji publika odstraňování a překonávání fyzických, mentálních i sociálních bariér, které zabraňují obyvatelům města v zapojování se do kulturních aktivit, viz Q17–18.

CLASS(SOUL)MATE 

V rámci přípravy kandidatury jsme prostřednictvím vícero nástrojů mapovali aktivity a potřeby škol a kulturních institucí v oblasti budování publika, výchovy ke kultuře a kreativního vzdělávání. Hlavní cíle pro propojení kulturních a kreativních odvětví se vzděláváním jsme si definovali následovně:

• propojit formální, neformální a zájmové vzdělávání, aktivně zapojit rodiče

• nastartovat 14 dílčími projekty pod hlavičkou Brno 2028 a dál rozvíjet dlouhodobou spolupráci vzdělávacích institucí s umělci, kreativci a kulturními institucemi, čímž bude docházet nejen ke kulturnímu vzdělávání žáků, ale i ke zlepšování kompetencí pedagogů a jejich přístupu k pojetí výuky (např. zapojením gamifikace do vzdělávání)

• plošně podpořit prostřednictvím projektu č. 34 v otázce Q11 projektové vyučování, designové myšlení, participaci žáků na všech fázích projektu (od hledání tématu až po evaluaci), budovat aktivní občanství a zájem žáků o město 

• odbourat prostřednictvím pozitivní zkušenosti žáků a studentů bariéry na straně rodičů pro pravidelné návštěvy kulturních akcí (materiály s úkoly pro rodiče v rámci projektů Brno 2028)

Přehled školních i zájmových vzdělávacích zařízení v Brně, které budou zapojeny do 14 projektů Brno 2028: předškolní vzdělání/ mateřské školy (169), základní školy (95), střední školy (58), z nich 6 s uměleckým zaměřením, 9 fakult na 4 vysokých školách umělecky zaměřených, střediska volného času a domy dětí a mládeže (celkem 22 poboček) a 20 základních uměleckých škol (ZUŠ).

Situaci v oblasti rozvoje publika zamýšlíme pod hlavičkou Brno 2028 zlepšit systémovým nastavením následujících dlouhodobých infrastrukturních mechanismů a aktivit. Ty povedou ke zkvalitnění kulturního vzdělávání na MŠ, ZŠ a SŠ a k intenzivnější spolupráci vzdělávacích institucí, kulturních organizací a kulturních aktérů. Propojí tak vybrané projekty z otázky Q11 s ohledem na jejich edukační potenciál, rozvoj společnosti a oblast individuálního celoživotního vzdělávání. 

Jsou to např. tyto projekty: 

KULTURNĚ VZDĚLÁVACÍ CENTRUM
Nově zřízené centrum bude sídlit v Laboratoři Bílý dům (č. 10/Q11). Mezi hlavní povinnosti centra bude patřit zřízení informačního rozcestníku a koordinace projektového vyučování založeného na práci učitele v tandemu s umělcem a facilitátorem. Centrum bude dále zajišťovat metodickou podporu pro lektorská oddělení kulturních institucí i pro jednotlivé lektory, kteří v kulturních institucích působí.

INFORMAČNÍ ROZCESTNÍK
Bude sdružovat na jednom místě nabídku všech edukačních aktivit pro školy a bude součástí brněnské platformy Kontext (č. 6/Q11). Tento rozcestník ulehčí učitelům orientaci v kulturním dění a navazujících vzdělávacích projektech ve městě a nabídne jim možnost se do procesu tvorby vzdělávacích projektů i aktivně zapojit. 

KULTURA VZDĚLÁVÁNÍ / VZDĚLÁVÁNÍ KULTUROU
Program (č. 34/Q11) se zakládá na mezioborovém projektovém vyučování s důrazem na interkulturní dialog a inkluzi, zapojí různé cílové skupiny (sociálně, zdravotně znevýhodněné, komunity a menšiny) a vytvoří příležitosti pro intenzivní spolupráci mezi kulturními institucemi, vysokými školami a profesními organizacemi.
 

Vzdělávací instituce a školy zamýšlíme také přizvat k tomu, aby se zapojily do následujících projektů otázky Q11. 

• Projekt Místa (č. 2/Q11) zvýší vnímavost dětí a žáků k umění, které se nachází kolem nás, a to prostřednictvím animovaných zážitkových aktivit ve veřejném prostoru (performance, instalace), které žáci vytvoří společně s umělcem či edukátorem, budou reagovat na vybrané veřejné plastiky. 
  
  

• Projekt Nemísta (č. 3/Q11) nabídne dětem a žákům zažít nečekaná lokální dobrodružství v městské divočině, v místech, kterým se vyhýbali nebo která pro ně byla nedostupná. Edukátoři a umělci budou s žáky řešit otázky spojené s urbanismem, tématem rostlin a přírody obecně. 
  
  

• V rámci projektu Brněnský ornament (č. 4/Q11), jehož plánovanou součástí je i festival brněnských výloh, budou základní a střední školy pobídnuty ke spolupráci s designérem a k výtvarnému zpracování výlohy vybraného obchodu ve svém okolí. 
  
  

• Projekty Pěší figury (č. 8/Q11) a Kořeny a koření (č. 16/Q11) jsou vhodné pro mezioborové projektové vyučování. Během projektu Figury se žáci v různých vyučovacích předmětech seznámí s osobnostmi spjatými s Brnem. V projektu Kořeny a koření zase ochutnají díky zapojení menšin žijících v Brně rozmanité pokrmy národních kuchyní. 
  
  

• V rámci projektu Šamani & šamanky (č. 13/Q11) bude podporována participace kulturních aktérů a institucí v městských částech na školním i mimoškolním vzdělávání (organizace společných slavností, festivalů, intervencí ve veřejném prostoru apod.), které k sobě přivedou děti, žáky, studenty, rodiče i znevýhodněné skupiny obyvatel. Kulturní referent (šaman) bude v pozici mediátora a zprostředkovatele kontaktů. 
  
  

• Prostřednictvím projektu Climate Stations (č. 18/Q11) se budou školní kolektivy zabývat otázkami klimatické změny a jejího dopadu na městskou krajinu a život ve městě. V doprovodu lektora navštíví vybrané lokality ve městě, na kterých budou formou participativního divadla a pomocí nových technologií (AR) konkrétní témata řešit.
   

• Projekt Brněnská stopa (č. 19/Q11) zakládá na úzké spolupráci s edukátory Domu umění města Brna, mezi jehož aktivity patří i správa a rozvoj Brněnského architektonického manuálu. Facilitátoři „vytáhnou“ třídy základních a středních škol do ulic a během komentovaných prohlídek je provedou po stavbách významných architektů. Pracovní listy a aktivizační programy je seznámí s životy slavných osobností, příběhy míst a bohatou historií města. 
  
  

• Projekt Back Street Dance (č. 26/Q11) pracuje s myšlenkou sociální soudržnosti skrze pohyb a tanec a přirozeně se nabízí pro oblast školního i mimoškolního vzdělávání. Výuka street dance bude probíhat na všech stupních škol, ale i jako zájmová činnost ve veřejném prostoru města, prostřednictvím tance se přirozeně propojí různé skupiny obyvatel.
  
  

• Projekt Koncerty NaPůl (č. 33/Q11) se zakládá nejen na propojení dvou hudebních žánrů, ale také na společném koncertování dětských a profesionálních hudebníků pro různé publikum (ve škole, v klubu, v domově pro seniory a v koncertní síni). Žáci budou mít příležitost spolupracovat s etablovanými hudebníky, veřejně vystoupit na pódiu a poznat zákulisí hudebních institucí.
  
  

• Projekt Kino Espresso (č. 28/Q11) počítá s promítáním filmů nejen v kavárnách všech městských částí, ale také ve vzdělávacích institucí všech kategorií. Lektoři brněnských kin společně s učitelem vyberou film podle vyučovacího předmětu či probírané látky, každá projekce bude doprovozena odborným úvodem a aktivitami navazujícími na film (diskuse, workshop).