Zatím jsme to zde nezmínili, ale drak je pro Brno domácí mýtické zvíře a symbol města. Jeden takový dokonce visí v průchodu do Staré radnice, a dokonce je po něm i pojmenovaný zákusek. Souhvězdí draka je jedním z největších a díky své poloze i jedním z nejstarších. Stejně jako samotné Brno. Staňte se s námi astrology, zveme vás ke čtení rozpočtu.
Q20
Rozpočet města na kulturu
Výdaje na kulturu se pohybují okolo 9 % z celkového rozpočtu města. Město financuje běžné i kapitálové výdaje 9 kulturních příspěvkových organizací (4 divadla, filharmonii, galerii, muzeum, městskou knihovnu se sítí poboček a turistické a informační centrum). Město má také propracovaný dotační systém s 9 pravidelnými a občasnými tematickými dotačními programy na provoz i jednorázové projekty. Roční objem dotací byl v roce 2022 více jak 2,6 mil. eur.
Pozn: 1 euro = 25 Kč
* Celkový rozpočet města včetně městských částí, bez výdajů na přípravu přihlášky do soutěže EHMK
Q21
Financování projektu EHMK z rozpočtu běžných výdajů města na kulturu
Město neplánuje použít běžné výdaje do kultury k financování projektu EHMK. Může se však stát, že některé příspěvkové organizace zapojené do programu použijí část svého běžného rozpočtu.
Q22
Jakou částku z celkového ročního rozpočtu hodlá město vynaložit na kulturu po roce, v němž se chce stát Evropským hlavním městem kultury (v eurech a % celkového ročního rozpočtu)?
Město dlouhodobě vynakládá na kulturu ze svého rozpočtu poměrně vysoké procento. Kromě toho v posledních 8 letech zvýšilo více než 4 × částku pro nepříspěvkovou sféru (finance přidělované prostřednictvím dotací) – v roce 2014 to bylo 560 000 €, v letošním roce je to více jak 2,6 mil. €. Strategie kultury a kreativních odvětví města Brna také zavazuje město financovat kulturu alespoň 9 % z běžných výdajů rozpočtu statutárního města Brna. Cílem pro roky 2029+ bude tedy udržet tento trend, a to i za předpokladu, kdyby se město zbavilo „zodpovědnosti“ za jednu či více kulturních příspěvkových organizací (např. na základě transformace, společné finanční zodpovědnosti zakladatelů apod.).
Q23
Provozní rozpočet pro rok, na nějž se titul uděluje.
Q24
Jaký bude podíl jednotlivých typů příjmů z veřejného sektoru, které město obdrží na pokrytí provozních výdajů?
Q25
Které orgány se jak a kdy zavázaly k pokrytí provozních výdajů na akci a co je před námi?
V červnu 2022 schválilo Zastupitelstvo města Brna podání přihlášky do výběrového řízení na titul EHMK 2028, a to včetně závazku budoucího financování v případě výhry v soutěži v celkové výši 8 mil. eur.
V létě 2022 podepsali hejtman Jihomoravského kraje a primátorka města Brna Memorandum o spolupráci a podpoře kandidatury města Brna na titul EHMK 2028. Prozatím bez finančního závazku ze strany Jihomoravského kraje, který bude definován v případném 2. kole kandidatury.
Přes to, že probíhají interní jednání na úrovni Ministerstva kultury ČR a kandidátských měst, prozatím neexistuje jediné oficiální vyjádření o konkrétní výši finanční podpory projektu EHMK 2028 ze strany státu. Proto v příslušných tabulkách uvádíme odhad založený na našich potřebách, velikosti města a kraje v kombinaci s porovnatelnými EHMK městy ze zahraničí.
Q26
Fundraisingová strategie a příjmy ze soukromého sektoru
Česká republika, stejně jako další postsocialistické země, nemá příliš vyvinutou kulturu podpory neziskového a kulturního sektoru privátním sektorem. Respektive velká část firem chápe fundraising spíše jako součást posilování své značky v rámci společenské odpovědnosti firem. Zahrnutí prostředků ze soukromých zdrojů na úrovni českých i zahraničních firem bude doprovázet také osvěta a podpora mecenášství, které je v případě Brna dosud neobjevenou výzvou.
Rozvoj individuálního dárcovství souvisí v České republice zejména s „eventy“ – akcemi jako jsou běhy, pochody nebo jízdy za „dobrou věc“, jako je boj proti rakovině, boj proti chudobě a podobně. Společným jmenovatelem je aktivní zapojení lidí do tématu. To je začátek příběhu i podstata peer to peer fundraisingu dnes. Při realizaci kulturních a navazujících akcí v rámci EHMK se bez podpory soukromého sektoru neobejdeme. Nehledáme však podporu pouze finanční, ale jde nám spíše o strategická partnerství, které vede ke sdílení znalostních, marketingových, personálních nebo infrastrukturních kapacit. Zásadním momentem v celém procesu bude komunikovat a na sdílenou vizi naladit případné dárce, mecenáše a zástupce soukromého sektoru.
Významnou roli v procesu hledání zdrojů, budou hrát ambasadoři. Ty chceme zapojovat přímo do procesu, aby si podpořené projekty vzali za své a identifikovali se s nimi. Zároveň chceme využít i mechanismu crowdfundingu. Místo vybírání finanční podpory se zaměříme na lidské zdroje a lidský kapitál. Tradiční pojetí crowdfundingu tak proměníme na občanskou participaci, do které plánujeme zapojit i ambasadory/mecenáše jako součást „crowdu“. Vznikne tak společný moment sdíleného města.
Stejně jako má Brno svoji specifickou kulturní scénu, bude i fundraisingová strategie nutně odrážet specifika Brna, respektive Jihomoravského kraje.
V rámci zapojení firem na úrovni města a kraje jsou již do příprav prostřednictvím mezioborové pracovní skupiny na úrovni MMB zapojeny městské firmy, tedy firmy vlastněné ze 100 % městem, které by EHMK podporovaly v rámci poskytování plnění v podobě služeb. EHMK může být atraktivní příležitostí pro posílení značek tradičních brněnských firem (Starobrno či Zetor). Ve spolupráci s Regionální hospodářskou komorou Brno bude osloveno na 400 malých a středních podniků a počítáme i se zapojením nadnárodních firem a skupin působících v Brně: CPI Property Group v rámci areálu Nové Zbrojovky a CTP v případě Nové Vlněny.
Vybrané projekty budou příležitostí pro zapojení technologických start-upů a globálních technologických firem stejně tak jako pro JIC a program kreativních voucherů pro podporu spolupráce mezi kreativci a firmami. Platforma Kontext (č. 6/Q11) bude úzce navázaná na BRNO.AI – platformou, která sdružuje ekosystém umělé inteligence Brna a Jihomoravského kraje a snaží se jej umístit na světovou mapu. Velký potenciál pro spolupráci představují IT a vývojářské firmy a start-upy z oblasti gamingu. V Brně existuje řada zajímavých platforem, jejichž zaměření se překrývá s tématy kandidatury a jejichž potenciál plánujeme plně aktivovat.
Velký prostor pro spolupráci se nabízí v oborech hotelnictví, gastro a na úrovni kraje. V rámci příprav a realizace projektů spojených s vínem a folklorem budeme spolupracovat s Vinařským fondem.
Řada firem působících na území Jihomoravského kraje se profiluje inovacemi. Jde například o světově největšího výrobce gumotextilních nafukovacích lodí šetrných k přírodě GUMOTEX nebo o výrobce ekodrogerie a ekokosmetiky Tiera Verde. V kontextu chytrých řešení pro úsporu energií na vytápění a chlazení staveb je to například společnost Liko-S, ekozemědělská vinařství a ekozemědělské firmy jako např. gravitační vinařství VILAVIN, výrobce čajů a bylinek Sonnentor a další. S podobnými firmami bychom rádi spolupracovali při prosazování společných hodnot.
Jako příklad spolupráce s nadnárodní společností na poli kreativních odvětví se nabízí spolupráce se společností IKEA, skrz kterou bychom rádi akcentovali historickou návaznost švédského dobývání Brna. To prostřednictvím spolupráce na limitované edici Brno 2028 transformujeme v „obývání Brna“ s doplňkem z IKEA v každé brněnské domácnosti.
Q27
Provozní výdaje
Q28
Rozpočet pro kapitálové výdaje
Jaký je podíl jednotlivých typů příjmů z veřejného sektoru, které město obdrží na pokrytí kapitálových výdajů v souvislosti s rokem, na který se titul uděluje?
Tabulka obsahuje výdaje na kulturní infrastrukturu uvedenou v Q38. Projekty označené hvězdičkou v Q38 prozatím nemají alokovaný rozpočet a budou předloženy ke schválení orgánů města Brna v případném 2. kole.
Q29
Uveďte, zda orgány spravující veřejné finance (městské, regionální, celostátní) již hlasovaly nebo jinak rozhodly o tom, jaké závazky na sebe vezmou v souvislosti s pokrytím kapitálových výdajů na akci. Pokud ne, kdy tak učiní?
Příslušné orgány již rozhodly o financování většiny projektů kulturní infrastruktury zahrnutých v otázce Q28. V 1. kole přihlášky uvažujeme o konkrétních investičních projektech v souladu s konceptem „nerůstu“. Nestavíme tedy nové budovy, revitalizujeme ty stávající. Projekty s hvězdičkou, které jsou uvedené u otázky Q38 (Bílý dům, Muzeum Leoše Janáčka, Café Kaprál, brněnské výstaviště), mají buď předpokládané státní financování, či o nich teprve bude rozhodnuto v roce 2023 a následujících letech při hlasování o městském a krajském rozpočtu.
Q30
Jak chcete získávat finanční podporu na pokrytí kapitálových výdajů z unijních programů/prostředků?
Finanční prostředky na rozvoj měst se distribuují prostřednictvím ministerstev, která řídí příslušné programy financování EU. V novém programovém období 2021–2027 město například plánuje využít Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost na revitalizaci objektu bývalé brněnské káznice pro účely Kreativního centra. S ohledem na rozsáhlé zkušenosti města Brna s čerpáním evropských fondů budeme v případě postupu do 2. kola hledat vhodné programy na financování projektů uvedených v otázce Q38 s hvězdičkou (např. Integrovaný regionální operační program, Nový evropský Bauhaus, Granty EHP a Norska, Národní plán obnovy). Kromě toho město plánuje zabezpečovat na pokrytí běžných výdajů finanční podporu či know-how na přímou podporu umělců a uměleckých programů z dalších programů, jako jsou Kreativní Evropa, Erasmus+, ERDF, Interreg, Horizon Europe a další.
Q31
Je-li to relevantní, vložte prosím na toto místo tabulku, upřesňující jaké částky budou vynaloženy na novou kulturní infrastrukturu, která bude využita v roce platnosti titulu.
