Q37
Infrastruktura v rámci naplnění titulu evropského hlavního města kultury
KRAJINA DĚJE
Jakým způsobem budeme využívat a rozvíjet kulturní infrastrukturu města?
Každý správný příběh je tvořen nejen postavami či dobrodružstívm, ale i zasazením děje do prostoru. Objevujeme, co v Brně máme, hledáme příběhy a vytahujeme je na světlo. Tvoříme krajinu děje.
NEPŘEHLÍŽENÁ MÍSTA
Brno má již dnes solidní a životaschopnou kulturní infrastrukturu pro pořádání titulu EHMK. Avšak s výhledem do budoucnosti se přirozeně pojí i potřeba rozšíření stávající infrastruktury o místa, o kterých dlouhodobě víme, že mají potenciál, a z kapacitních důvodů byla dosud přehlížena nebo zastávala na úrovni města nižší prioritu.
Kulturní prostory jsou vitální částí ekosystému, který má podíl na brněnské kulturní ekonomice. V souvislosti s EHMK jsme se rozhodli stávající infrastrukturu vybalancovat směrem k rovnoměrnému rozložení na celé území města Brna a posílit o místa a funkce, které nyní postrádáme nebo kterých není v Brně dostatek. Jako kulturní infrastrukturu chápeme budovy, prostory, struktury a místa, kde je kultura buď konzumována, nebo produkována. Při podpoře kulturní infrastruktury v případě této kandidatury se nejedná o výstavbu nových budov, ale o zachování, údržbu, opravy či dovybavení těch stávajících.
ZNOVUNALEZENÉ PŘÍBĚHY MÍST
Brno má i mimo kandidaturu na EHMK vypracovaný vlastní plán strategických projektů, které jsou k vidění na stránce cobudebrno.cz. Mimo ně jsou v návaznosti na filozofii nerůstu pro Brno2028 stěžejní (z hlediska rozvoje, nikoliv výstavby) následující infrastrukturní projekty:
1 Brněnské výstaviště a proměna jeho historické části
viz projekt č. 22/Q11
2 Bílý dům ve formátu projektu Laboratoř Bílý dům
viz projekt č. 10/Q11
3 Muzeum Leoše Janáčka
Moravské zemské muzeum v Brně zastřešuje vznik Muzea Leoše Janáčka s moderní stálou expozicí, která osobnost a tvorbu skladatele propojuje s městem Brnem. Ve světě nejhranější český operní skladatel strávil v Brně téměř celý život, podstatně se podílel na organizaci brněnského kulturního života a v Brně měla světovou premiéru i většina jeho díla. Město Brno se k Janáčkovu odkazu hrdě hlásí – je sídlem Archivu Leoše Janáčka, zapsaného pro jeho výjimečnou celistvost a rozsah v seznamu Paměť světa UNESCO, každé dva roky pořádá prestižní mezinárodní hudební festival Janáček Brno, staví nový koncertní sál nesoucí Janáčkovo jméno, zrekonstruovalo moderní Janáčkovo divadlo, nabízí procházku po Janáčkových stopách a mimo jiné díky Janáčkovi se stalo městem hudby v síti kreativních měst UNESCO. Stálá muzejní expozice, která by do Brna lákala i zahraniční návštěvníky tu ale chybí. S odkazem Leoše Janáčka v Brně je spojen značný turistický potenciál, nejvýrazněji se zatím projevuje v době konání festivalu Janáček Brno.
4 Rezidence Café Kaprál
Brno se může chlubit špičkovými nakladatelskými domy, legendárním Měsícem autorského čtení, pestrou škálou pouličních festivalů, Moravskou zemskou knihovnou, v níž sedává kultura a vzdělávání u jednoho stolu. Pod hlavičkou kandidatury chce založit unikátní literární salon s pracovním názvem Rezidence Café Kaprál. Jedinečně zachovaný byt brněnského básníka Zeno Kaprála (1941–2020) v Údolní ulici č. 17 nabízí prostor k rezidenčním pobytům, ale také k literárním setkáním, čtení, besedám a knižním křtům.
5 Podpůrná kulturní infrastruktura
Může mít udržitelnou formu a aktivity mohou být plovoucí. Jako příklad můžeme uvést modulární architekturu, mezi jejíž základní vlastnosti patří rychlost výstavby, mobilita a snadná možnost demontáže a převozu na jiné místo. Dnes se modulární systémy čím dál více i z důvodů ekologické nenáročnosti oprošťují od své původní čistě utilitární funkce a stávají se plnohodnotnou architekturou. Tato část bude vyvíjena ve spolupráci s Biennále demokratické architektury (č. 22a/Q11). Potenciál volnočasové urbánní infrastuktury nabízí lokalita Ponava se stadionem za Lužánkami, pro kterou se inspirujeme berlínským projektem bývalého letiště Tempelhof.
VYSLOVIT PŘÁNÍ
Brno bude mít Velký infrastrukturní plán, který znamená zmapování a uchování existující kulturní infrastruktury. Plán bude vytvořen a odpilotován v období 2023–2025 po vzoru strategického dokumentu města Londýna s napojením na aktivity jiných EHMK, např. Chemnitz 2025 „3000 garages project“.
ZASAZENÍ DO MAPY
Jaké jsou silné stránky města, pokud jde o jeho dostupnost
(regionální, celostátní a mezinárodní dopravní spojení)?
Zasazení do mapy a plného kontextu je tím největším hybatelem událostí. Jak je ale máme prožít, když často nevíme, kde se místo děje nalézá a jak se tam dostat?
DO BRNA PO ŽELEZNICI
Brno je důležitou dopravní křižovatkou a dnes slouží brněnský železniční uzel pro hlavní přepravní směry mezi Vídní, Prahou a Bratislavou. Vychází odsud řada spojů na severní Moravu a dále do Polska. Dnes plně vytížené hlavní nádraží, které je mimo jiné centrálním uzlem regionální vlakové dopravy, denně využije 50 tisíc pasažérů a projede jím okolo 500 vlaků. Železniční doprava je preferovaným způsobem napojení na nejbližší mezinárodní letiště ve Vídni. Z důvodu její udržitelnosti a ekologičnosti byl zaveden přímý shuttle train z Brna na vídeňské letiště (testovací jízda za účasti zástupců obou měst proběhla na jaře 2022).
DO BRNA PO SILNICI A DÁLNICI
Ačkoliv Brno leží na křižovatce železničních tratí, přijíždí většina návštěvníků na jižní Moravu autem. Jižním okrajem města vedou dvě dálnice, D1 z Prahy přes Brno do Ostravy a dále do Polska a D2 do Bratislavy. Kousek za hranicemi Brna začíná dálnice D52 směrem na Vídeň, dále je Brno napojeno na Svitavy silnicí první třídy I/43. Brnem také prochází evropské mezinárodní silnice E50, E65, E461 a E462.
Podle Strategie 2050 a Plánu udržitelné městské mobility do roku 2030 vytváří možnost snadné a udržitelné dopravy jeden ze základních předpokladů pro příjemný život ve městě. Proto si Brno klade za cíl zvýšit atraktivitu a využití udržitelných druhů dopravy (veřejná, pěší a cyklistická doprava), a snížit tak negativní dopad dopravy na život ve městě. Mezi tato opatření patří například rozšíření elektromobility, využívání prostředků s ekologickým pohonem a rozšíření preferencí veřejné dopravy na křižovatkách.
PO BRNĚ A OKOLÍ VEŘEJNOU DOPRAVOU
Veřejná hromadná doprava v Brně tvoří poměrně rozsáhlý systém sestávající ze 74 linek tramvají, trolejbusů a autobusů (včetně nočních). Nákup jízdenky pomocí nového systému Pípni a jeď! je pro návštěvníka jednoduchý a jasný. Jeho off-line i online prezentace je srozumitelná v české i anglické verzi. Brněnská veřejná doprava je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, který propojuje všechny obce Jihomoravského kraje a zasahuje i do sousedících krajů a zemí (Slovensko, Rakousko). Pro pohodlné cestování po celém území kraje tak stačí jedna jízdenka a mluvíme o dobré dopravní dostupnosti.
VŠUDE NA KOLE
Cyklistika získává ve městě stále větší oblibu, cyklostezky či dráhy pro bruslaře na kolečkových bruslích jsou dále postupně rozšiřovány. Z Brna vede téměř 130 km dlouhá cyklostezka do jednoho z jeho partnerských měst, Vídně. Velké oblibě se těší Moravské vinařské cyklostezky. Městem prochází i několik turistických stezek Klubu českých turistů. Mezi priority města patří právě vyšší prostupnost města pro nemotorovou dopravu, tedy cyklodopravu a pěší, v rámci projektů Brno 2028 plánujeme rozvíjet i city logistiku například prostřednictvím cargo-elektrokol. Město vnímá mobilitu ve městě jako službu, a proto podporuje i sdílení dopravních prostředků: bikesharing, carsharing a Peer-2-Peer Carsharing.
MOŽNOSTI PROSTORU
Jaká je absorpční kapacita města, pokud je o turistické ubytování?
V Brně je ke dnešnímu datu 13 445 lůžek v 6 304 pokojích ve 146 ubytovacích zařazeních. Průměrná délka pobytu ve městě je 2,8 dnů. V Jihomoravském kraji je v 1 020 ubytovacích zařízeních 20 268 pokojů s 50 833 lůžky.
Převažují hotely 3*, 4* a 5*, v kraji pak menší ubytovací zařízení typu penzion. V roce 2020 zde bylo na 554 penzionů. Jiné formy ubytování jako airbnb nebo hostely jsou v Brně sice k dispozici, ale jejich momentální nabídka je spíše minoritní (31–35 tisíc ubytovaných osob).
KEMPING, BABY
Kapacity na pořádání EHMK v roce 2028 v podobě hotelů a hostelů jsou již nyní saturované. Co se týče skupiny „cestovatelů“ a lidí vyhledávající zážitky, které jsou naší hlavní cílovou skupinou, chystáme se v případném 2. kole kandidatury vytipovat oblasti, kde bychom vytvořili dlouhodobě udržitelná kempovací místa. Zároveň bychom i tento typ ubytování rádi pojali jako performance a kulturní zážitek. Budeme se tak snažit o propojení s programem (viz otázka Q11) a zařadit do hledáčku např. Nemísta, prostory Výstaviště či možnosti po celém Jihomoravském kraji.
JEDEN A PŮL MILIONU NOCÍ
V roce 2019 navštívilo Brno 850 000 návštěvníků, kteří strávili v Brně 1,5 milionu nocí. V letech covidové pandemie došlo k obrovským propadům, také proto, že významnou cílovou skupinou ubytovacích zařízení v Brně byla byznys klientela (v některých hotelech tvořila až 70 % ubytovaných). Podle aktuálního Programu rozvoje cestovního ruchu města Brna 2021–2026 je cílem vrátit se na návštěvnost roku 2019. Zahraniční klientelu tvoří v Brně převážně turisté z Evropy, dominantně ze sousedních států (Německo, Slovensko).
POJĎ VEN
V letních měsících, které představují hlavní období návštěvnické sezóny, město nabízí příjemnou neformální atmosféru s možností široké škály jídla a pití (včetně svérázného postávání s půllitrem piva na Jakubském náměstí). Mezi silnými trendy, proč se návštěvníci v poslední době do Brna vracejí, je vysoká a pestrá nabídka gastronomických zážitků v místních restauracích, lokálních bistrech a kavárnách.
V současnosti jsme na počátku transformačního období, kdy po obnově cestovního ruchu po odeznění pandemie covid-19 je třeba vytvořit silné, spolupracující odvětví, které díky bohatým zkušenostem minulých pěti let umí nabídnout širokou škálu služeb a zážitků. Základem takové spolupráce bude jistě kandidatura Brna na EHMK.
Q38
Pokud jde o kulturní, městskou a turistickou infrastrukturu, jaké projekty (včetně renovačních) plánujeme v souvislosti s akcí Evropská hlavní města kultury realizovat v období do roku, pro který se titul udílí?
VELKÁ SCENÉRIE
Nyní vás zavedeme na místa, kde se celý příběh konkrétně odehraje. Jedná se o projekty, z nichž příprava některých je již rozeběhlá, jiné se připravují a další čekají na to, zda titul Brno získá. Projekty označené hvězdičkou (*) mohou mít rozpočet alokovaný v rámci investičních nákladů EHMK Brno 2028 a nejsou zahrnuty ve strategických projektech města. Ostatní (bez hvězdičky) zahrnuty jsou a budou realizovány bez ohledu na získání titulu Brno 2028 EHMK. Změna všech částek uvedených v tabulce je vyhrazena v návaznosti na budoucí rozhodnutí jejich investorů.
